Zemědělství

Zemědělství je jedinečným souborem lidských činností, které jsou základ­ním předpokladem zajištění důležitých surovin a především potravin. Ze­mědělství a potravinářství jsou strategickými sektory, velice úzce provázané s plnohodnotným životem na venkově a péčí o bohatou a pestrou krajinu.

Zemědělství je jedním z nejvýznam­nějších objevů, které lidstvo ve své historii zaznamenalo a se kterým je zásadně provázána naše současnost a budoucnost. Vztahy člověka a příro­dy při produkci potravin jsou klíčové z hlediska rizik na zdraví člověka i principů udržitelného rozvoje.

V zemědělství chybí aktuálně 12 až 15 tisíc sezonních pracovníků. Nejvíce jich schází pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele, kde je třeba více ruční práce, ale také v drůbežárnách a na jatkách. Dlouhodobě se jedná zhruba o 4.500 nesezónních zaměstnanců.

Zaměstnanost v primárním sektoru v celé ČR i ve Zlínském kraji má dlou­hodobě klesající tendenci, klesající je rovněž atraktivita studijních zeměděl­ských oborů.

Systematická osvěta a vzdělávání cílových skupin projektu, podpora stu­dia zemědělských oborů a podnikání v oboru, jsou klíčové pro rozvoj ven­kova a prevencí proti jeho vylidňování. Nezbytná je zároveň osvěta při řešení důsledků klimatických změn, zejména sucha a povodní v návaznosti na země­dělskou výrobu. Příprava žáků, propo­jení výuky s reálným životem, získání povědomí o oboru a pozitivního vzta­hu k místnímu regionu, krajině a půdě obecně, přispívá k pochopení zeměděl­ství a vztahů člověka a přírody.

Za posledních 20 let došlo v země­dělství k velkým změnám. Snížil se počet pracovníků, zvýšila se specia­lizace podniků a soukromých farem, rozšířil se počet výrobních zaměření, přičemž se snížila pracovní náročnost. Vzhledem k tomu, že půdu jako výrob­ní nástroj nelze přestěhovat nikam do zahraničí, jako třeba strojírenskou výrobu, zaměřují výzkumné, vývojář­ské a výrobní firmy stále více svou po­zornost na zemědělství.

Cílem projektu je vzbudit v mladých lidech zájem podílet se vlastní prací na utváření udržitelné krajiny, na výro­bě zdravých potravin a na ochraně ze­mědělské půdy, jejíž úrodnost by měla zůstat zachována i pro další generace.

Jana Brázdilová, Agrární komora Zlín

Hospodářství, farma, statek

To jsou různé pojmy pro jedno místo, kde se chovají zvířata, pěstují plodi­ny a produkují kvalitní potraviny a to vše v souladu se zákonitostmi přírody a krajiny. Správný hospodář není zaměřen jen na získání co největšího množ­ství zemědělských produktů, ale záleží mu také na zdraví zvířat, půdy a plo­din. Zároveň se snaží pozitivně ovlivnit okolní krajinu. Pokud by postupoval neuváženým a nešetrným způsobem, půda by se rychle vyčerpala a neplodila by. Byl by tak nedostatek krmení pro zvířata a současně s tím by klesla pro­dukce kvalitních surovin a potravin.

Základem farmy jsou hospodářské budovy a budovy obytné, kde obvyk­le bydlí farmář s rodinou. Další části farmy tvoří budovy a zázemí pro chov hospodářských zvířat a uskladnění strojů a krmiva.

V ideálním případě se farmář věnu­je živočišné i rostlinné výrobě zároveň. Chod farmy tak vytvoří uzavřený cyk­lus, kdy jsou rostliny využity také jako krmivo pro zvířata a organický odpad z rostlin i zvířat je použit pro pěstování nových rostlin.

Na farmě obvykle najdete hospo­dářské budovy, dílny, sklady, zpra­covny masa, zeleniny nebo ovoce a prostory k ustájení zvířat – stáje nebo chlévy. Z nich mají hospodářská zvířata možnost vyjít na pastvinu. Pro krůty a slepice jsou připraveny kurní­ky a prostory pro procházení a hra­bání. Pro vodní drůbež, jako kachny nebo husy, jsou zase vybudovány malé vodní plochy.

Někteří farmáři chovají včely ve vče­línech, jiní provozují ovocné sady, dal­ší se věnují pěstování zeleniny, květin nebo bylinek.

Důležité je, aby vše, co farmář dělá, bylo v souladu s přírodou. Aby i při použití moderních technologií hos­podařil šetrně a ohleduplně k půdě i zvířatům.

Petr Vinš

Budou zemědělci hospodařit za pomoci kamer, dronů a družic?

Moderní technologie pronikají do všech sfér života současné společnosti a nevyhýbají se ani zemědělství. Ukazuje se, že by mohly farmáře zbavit i části byrokratické zátěže, omezit kontroly, které jsou spojeny s čerpáním dotací, poskytnout cenné informace pro plánování.

Zemědělci, kteří čerpají dotace Evropské unie, jsou v současné době kontrolováni osobními inspekcemi. Ty by ale mohly být v následujících letech postupně nahrazovány moderními technologiemi, a to dokonce těmi vesmírnými. Evropská komise v této souvislosti hovoří zejména o družicích Sentinel, které jsou součástí evropského programu pozorování planety Země, známého jako Copernicus. S kontrolou zemědělských podniků by mohly pomoci drony s kamerou, umožňující sledování porostů a jejich stavu ze vzduchu, nebo inteligentní satelitní pozorování.

Evropská komise se domnívá, že klasické inspekce přímo na místě mohou být v blízké budoucnosti nahrazeny monitorováním pozemků prostřednictvím dat ze Sentinelu (Euractiv.com, 12. 9. 2017). Program Copernicus byl navržen proto, aby podporoval plnění evropských politik, včetně zemědělské. Je tedy schopen sbírat data o půdě, krajině a přírodním bohatství a přispívá tím takzvanému preciznímu zemědělství.

Precizní zemědělství spočívá v tom, že jsou za pomoci moderních technologií zkoumány vlastnosti zemědělského pozemku. Ze získaných poznatků pak mohou zemědělci lépe určit, kdy a kde přesně mají sázet určité druhy plodin, jak často je zavlažovat a hnojit, aby ušetřili prostředky i čas.

Spojení vesmírných satelitů se zemědělstvím sice může budit u tradičních farmářů nedůvěru, podle vyjádření některých odborníků je však Česká republika pro zavádění moderních technologií velmi vhodná. České zemědělské podniky jsou totiž v průměru poměrně rozsáhlé, větší, než bývá pravidlem jinde v Evropě. Precizní zemědělství se svými senzory a technologiemi by mělo zemědělcům ulehčit administrativu. Mělo by se vypisovat méně dokumentů a trávit méně času při osobních kontaktech s kontrolními pracovníky. Větší výměra polí v Česku by mohla znamenat i více úspor a zisků, které mohou moderní technologie zemědělcům přinést.

Může to mít i ekologické efekty. Precizní zemědělství podle jeho podporovatelů umožňuje vypěstovat více plodin z méně zdrojů, a tím rovněž snížit dopady zemědělské činnosti na životní prostředí. S pomocí dat, senzorů a umělé inteligence by mělo být možné například lépe využívat vodu.

„Vzhledem k předpokládanému zaměření zemědělské politiky EU po roce 2020 s důrazem na omezení dopadu na životní prostředí, považuji využití moderních informačních technologií za nevyhnutelné,“ domnívá se i Jan Jadrníček, předseda představenstva Valašského ZOD v Zašové. Podle něj je velmi důležitá ekonomická stránka precizního zemědělství. „V našem podniku již využíváme GPS systémy, které evidují jednotlivé činnosti na půdních blocích a přispívají tak k zefektivnění hospodaření. Také intenzivně využíváme data z vlastní moderní meteostanice. Další využití moderních technologií připravujeme,“ dodal Jan Jadrníček.

Lze slyšet i kritické hlasy, podle nichž jsou moderní technologie dostupné pouze velkým podnikům, a nikoli drobným živnostníkům. Třetina evropských zemědělců je navíc starších 65 let a nemají většinou dostatečné znalosti o informačních technologiích, aby systémy mohli začít používat. Jak ale zdůrazňuje Centrum precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze, které přispívá do vývoje moderních technologií v Evropě, mobilní a výpočetní technika může v blízké budoucnosti přitáhnout do zemědělství mladé lidi, pro které ani složitější zařízení nebudou problémem.

(vc - s využitím článku Anety Zachové „Zemědělci chtějí dotace a méně byrokracie. Pomoci mohou vesmírné technologie“, EURACTIV.cz, 4. 10. 2017)