Víte, jaký objev v lidských dějinách je nejdůležitější?

Během své existence na této planetě lidé vymysleli písmo, kalendáře, matematiku, poznali fyzikální zákony, zdo­konalili se v architektuře, postavili chrámy, města, stroje a udělali stovky a tisíce dalších objevů. Ale bez jednoho klíčového objevu by nic z toho neexistovalo. Je to zemědělství. Objev pravěkých lovců a sběračů, kteří začali pěstovat a šlechtit rostliny a připoutali k sobě hospodářská zvířata, ovlivnil celou další existenci lidstva.

10 000 let nás díky zemědělství tato planeta živí. Dnes zvládne uživit téměř 7,5 miliardy obyvatel. Jsme na zeměděl­ství životně závislí. Bez něj by náš svět prostě nebyl možný. Zemědělství je stra­tegickým a klíčovým fenoménem sou­časnosti i budoucnosti. Jsme dědici ze­mědělských civilizací a s tímto vědomím bychom měli k půdě, rostlinám, živoči­chům a celkově k přírodě přistupovat.

Přestože v zemědělské prvovýro­bě dnes pracuje jenom něco přes 1 % obyvatel naší země, jsou tito, díky úzké spolupráci s jinými oblastmi hospodář­ství, schopni uživit nás ostatní. Je to dáno používáním a dostatkem průmy­slových hnojiv, mechanizace a nových technologií. Naše zemědělství se však potýká s hrozbami, které mohou v do­hledné budoucnosti způsobit vážné problémy s dlouhodobým dopadem. Za všechny jmenujme tlak na vysokou produkci na úkor dopadů na životní prostředí, nebo konkurenci v globál­ním trhu s potravinami.

A pak je tu ještě jedna, zásadní hroz­ba: lidí v zemědělství ubývá. V roce 1948 pracovalo v českém zeměděl­ství přes 1 a čtvrt miliónu mužů a žen. V roce 1968 to bylo 717 tisíc. A v roce 2016 už jen 130 tisíc. Farmářů, zoo­techniků, agronomů, pěstitelů nebo ze­mědělských techniků začíná být u nás nedostatek. Aktuálně chybí 4,5 tisíce zaměstnanců a až 15 tisíc sezónních pracovníků. Starší generace odchází do penze a mladá generace učňů, stře­doškoláků i absolventů vysokých škol nemá o náročnou práci velký zájem.

Když však nebudeme mít na našich polích, ve stájích, v sadech nebo v ze­mědělském a potravinářském výzku­mu dostatek kvalifikovaných lidí, bude stále obtížnější vyprodukovat dostatek potravin. Pak se staneme závislými na druhých, což může být za jistých okolností nebezpečné. Doby blahobytu nemusí trvat věčně. Mohou přijít krize, na které buď budeme připraveni, nebo nás zaskočí.

Projekt Pomozte nám zachránit far­máře, chce vzbudit v mladých lidech zájem podílet se vlastní prací na utvá­ření udržitelné krajiny, na výrobě zdra­vých potravin a na ochraně zemědělské půdy, jejíž úrodnost by měla zůstat zachována i pro další generace. Hledá cesty, jak mladým lidem ukázat, že prá­ce v agrárním a potravinářském sekto­ru je zajímavá a perspektivní.

Proto zve žáky na farmy, aby jim ukázal každodenní život lidí, kteří v zemědělství pracují. Představuje jim nejnovější technologie v zemědělském provozu a v péči o zvířata i rostliny. Mohou porovnat klasické, konvenční a ekologicky zaměřené provozy, pozná­vat cestu potravin z pole až do regálů obchodů a vyzkoušet si potraviny sami vyrobit. To vše je doplněno besedami, soutěžemi, výukovými programy i pro­jektovým Školním farmářským dnem.

V dobře řízeném udržitelném ze­mědělství a potravinářství je ukrytý ten nejdůležitější klíč k našemu zdraví a dlouhému životu i zdraví naší planety. To, že ovládáme postupy, technologie a jsme schopni si sami vyprodukovat potraviny, které nás uživí, je naše nej­větší bohatství. Naše příroda, která nám toto umožňuje, je naše největší bo­hatství. To všechno je dědictví po před­cích, které máme jen dočasně v proná­jmu, abychom ho jednou předali další generaci. Aby je dál spolehlivě uživilo.

A tak tedy: Pomozte nám zachránit farmáře!

Petr Vinš