Proč se stát farmářem

Jak dlouho už vlastně lidé farmaří?

Představ si, že čerpáme zkušenosti a znalosti od našich předků a představ si, že je to už téměř 20 000 let, co byli první lovci a sběrači. Dokonce zhruba před 10 000 lety začali kultivovat obiloviny a postupně domestikovat zvířata. Zemědělství je největší objev lidstva. V průběhu let se neustále mění, ale cíl zůstává stejný - uživit stále rostoucí počet obyvatel.

Co všechno takový farmář dělá?

Je toho skutečně hodně. Buď se může úzce vymezit jen na jednu oblast např. rostlinnou nebo živočišnou výrobu, nebo bude dělat, jako správný hospodář celý koloběh činností. Správný farmář se stará denně o svá zvířata. S tím jde ruku v ruce práce na poli a pastvinách. Na pastvinách se pase dobytek a na ostatní půdě se pěstuje. Vypěstované plodiny mohou sloužit lidem nebo jako krmivo zvířatům. Aby se farmáři pracovalo o něco pohodlněji než dřív, může používat zemědělskou techniku a různé technologie. Tím vším co dělá, jak se chová ke zvířatům i tím jak pracuje se svěřenou půdou, ovlivňuje a modeluje krajinu v jeho okolí.

Slyšeli jste někdy pojem intenzivní zemědělství?

K intenzivnímu zemědělství jsme přešli v 2. polovině 20. století. Tento způsob hospodaření klade především důraz na maximalizaci zisků. Těch se snaží docílit co nejvyššími výnosy. V tomto případě je potřeba si dopomoci průmyslově vyráběnými hnojivy a přípravky na ochranu rostlin:

insekticidy - hubí hmyz,
pesticidy - hubí rostlinné a živočišné škůdce (např. ve skladech apod.),
herbicidy - hubí plevel,
fungicidy - hubí houby.

Používají také regulátory růstu. Intenzivně se využívají zemědělské stroje, zavlažovací systémy, upřednostňují monokultury a pěstování geneticky modifikovaných organismů. Tento proces byl novou tzv. zelenou revolucí v zemědělství, která měla zabránit hladomoru v rozvojových zemích. Bohužel sebou přinesla i spoustu negativních následků. Opakem k intenzivnímu zemědělství je ekologické zemědělství.

A nyní několik slov k ekologickému zemědělství? Už jste o něm slyšeli?

Tento způsob hospodaření je způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy. Na rozdíl od intenzivního hospodaření se zříká všech chemických postřiků a hnojiv. Čímž samozřejmě nedosahuje takových výnosů jako intenzivní zemědělství, ale dbá na ochranu životního prostředí a šetření neobnovitelných zdrojů. Klade si za cíl pohodlí a zdraví zvířat. Ekologické zemědělství má pozitivní vliv na naši krajinu.

Jak vypadá takový den farmáře?

V první řadě se musí postarat o dobytek. Nejdříve jim připraví krmiva, vymění podestýlku, zkontroluje zdravotní stav zvířat. Samotnou kapitolou je pak dojení, případně následné zpracování mléka. Potom co vykoná tyto ranní práce, vydává se zkontrolovat pastviny nebo jde pracovat na pole. Činnosti na poli se odvíjí v závislosti na ročním období. V pozdním odpoledni se zopakují ranní práce kolem dobytka, a když se zdá, že má hotovo, usedá večer k počítači a vyřizuje veškerou nezbytnou administrativu. V závislosti na velikosti farmy se tyto práce více či méně rozdělí mezi ostatní kolegy.

Jak vypadá celý farmářův rok?

Farmářův rok začíná stejně jako školní rok podzimem. Po sklizni je potřeba připravit půdu k setí. Nejdříve se rozmetá hnůj, poorá nebo podmítne a poté posmykuje. Pole se nechá přes zimu odpočinout nebo do něj rovnou zasejeme ozimy, které dobře přezimují. Může se zdát, že v zimě farmář odpočívá a lelkuje, ale věřte tomu, že má mnoho další práce. Denně se musí starat o dobytek a často odklízí sníh na území celé vesnice. Zima je taky obdobím, kdy dohání zameškanou administrativu, jezdí se vzdělávat na semináře nebo se setkává s ostatními farmáři a vyměňuje si zkušenosti. Plánuje aktivity a připravuje rozpočet. Na jaře začínají jarní práce, např. setba jařin, obnova pastvin, ... V pozdním jaru se pak kontrolují a ošetřují porosty. Začátkem léta se připravují první sena a senáže, jako základ krmiva pro dobytek na celý rok. V parném létě se sklízí obilí. Podzim je pak čas sklizně v ovocných sadech a přípravy půdy k setí nebo zimnímu odpočinku - koloběh prací tak pokračuje.

Kromě všech těchto činností probíhá běžný provoz. To jest každodenní krmení dobytka, výměna podestýlek, zdravotní a preventivní úkony (očkování, úprava paznehtů, …). Pokud má farmář zpracovnu, tak dennodenně nebo sezónně zpracovává své produkty. Musí zajistit odbyt produktů, vyřizovat objednávky, připravovat faktury. Musí se řádně starat o pohodlí svých kolegů - zajistit jim zázemí i stravu. V ideálním případě ještě stíhá poskytovat exkurze pro žáky nebo organizovat dny otevřených dveří pro veřejnost.

Zkrátka po celý rok se farmář musí věnovat rostlinné výrobě - živočišné výrobě - zpracování a odbytu produktů - péči o své zaměstnance – komunikaci se zákazníky. Bez ohledu na roční období má stále spoustu činností.

Jaké produkty a potraviny umí farmář vyprodukovat?

Každá farma se specializuje na něco jiného. Jsou farmy, které se zabývají produkcí a zpracováním mléka a masa (hovězí, vepřové, kuřecí, krůty, perličky…). Jiní farmáři pěstují obilí, řepku, cukrovou řepu, bylinky, brambory, zeleninu nebo se věnují ovocným sadům. V teplých oblastech najdeme zručné a srdečné vinaře a chmelaře a snad kdekoliv najdeme šikovné včelaře.

Na zemědělství můžeme ocenit jeho druhovou pestrost, a to jak v pracovních postupech, tak ve výsledném produktu. Některé farmy pouze vyprodukují základní surovinu, jiní se už naučili své suroviny zpracovat v produkty. Prodávají je na trzích, ve své faremní prodejně, restauracích nebo je dodávají do obchodů.

Jak farmář pečuje o půdu a vodu v krajině?

Farmář by měl být zároveň správný hospodář a měl by hospodařit v souladu s přírodou. Dnes se snažíme vracet k původnímu hospodaření našich prarodičů s co nejmenšími zásahy do přírody. Správný farmář se zajímá a vzdělává, zkouší nové metody. Existuje spousta opatření, které může zavést do své běžné praxe a pomoci tak přírodě. Jedním z dobrých příkladů je třeba způsob pěstování obilí s podsevem jeteloviny. Ve chvíli, kdy se sklidí obilí, rostoucí jetelovina zadrží vodu v půdě a zabrání větrné a vodní erozi. Dalšími příklady dobré praxe je obnovování travních porostů, ponechání mezí, obnova tůní a zakládání biopásů. Používáním správných osevních postupů se umí přirozeně bránit plevelům, bez použití chemických postřiků. V případě, že zachovává koloběh a spolu s rostlinnou výrobou chová i hospodářská zvířata, má tak k dispozici nejvzácnější hnojivo pro své pole – hnůj.

Jak se farmář stará o zvířata?

Práce kolem zvířat je náročná. Lidé, kteří se rozhodnou věnovat chovu zvířat se jim musí věnovat každý den bez ohledu na to, zda jim prší za krk, kloužou po ledu nebo je trápí tropické horka. Zvířata potřebují denně nakrmit, podojit, vyměnit podestýlku, ale také potřebují mít vztah s člověkem, stejně jako člověk potřebuje mít vztah se svým zvířetem.

Na velké farmě se zvířatům navíc věnuje zootechnik, který kontroluje zdravotní stav dobytka, pomáhá krávám telit, eviduje chov a vede nezbytnou administrativu. V případě potřeby komunikuje s veterinářem. Na základě pokynů veterináře dbá o nemocné zvíře. Zvířata preventivně očkuje, ošetřuje paznehty, odebírá krev. Pravidelně posílá do laboratoře vzorky mléka i krmiva.

Jakou používá zemědělskou techniku?

I do zemědělské výroby ve stále vyšší míře vstupují moderní technologie. Zemědělská technika se od dob našich babiček a dědečků velice posunula. Pole, sady i vinice umíme obhospodařovat za pomocí velké zemědělské techniky. I přesto v některých podnicích přetrvává ruční práce, protože je daleko lepší a šetrnější. Jedná se zejména o produkty, kde je zákazník ochoten zaplatit vyšší cenu.

Dnešní traktory jsou již plně klimatizované a jsou řízeny počítačem. Mají zabudovanou navigaci (GPS), která optimalizuje práci na pozemku. Tím dochází k šetření paliv i omezení erozi půdy. Dokonce už i tady jsou myšlenky na zcela autonomní řízení. Nicméně tohle je ještě otázkou budoucnosti.

V běžném provozu se pozměnilo to, že jsou k dispozici automatické přihrnovače krmiva, dojící automaty nebo řízené větrání stájí. Krávy mají čipy, které se neustále zdokonalují a umí vyhodnotit jejich zdravotní stav, dojivost a monitorují jejich pohyb. Všechny tyto vychytávky posílají data, se kterými je nutno pracovat a správně je vyhodnotit. Na základě údajů pak stanovit vhodnou strategii provozu.

V zemědělství se používá a v hojnější míře budou používat drony, které budou umět zhodnotit porost a vyhodnotit ohniska plevele. Na základně těchto údajů spolu s GPS souřadnicí budou umět navrhnout lepší ošetření porostu.

Další novinkou budou roboti, kteří umí sázet, sklízet, zkontrolovat kvalitu porostu, ale budou také nezbytní pomocníci při krmení a úklidu. Jejich senzory snímají kvalitu půdy, stav úrody, pole i jednotlivých rostlin. Tito uvedení pomocníci ještě nejsou běžnou výbavou každého farmáře, ale chceme tím poukázat na to, že se technika posunuje i do zemědělství.

Tohle se netýká jen zemědělské techniky, také potravinářské technologie nabízejí čím dál větší možnosti.

Jak ovlivňuje krajinu?

Zemědělec velmi ovlivňuje krajinu. Je jen na jeho svědomí a legislativě, zda se rozhodne pro to ji ovlivňovat pozitivně tj. přispívat k udržitelnému způsobu hospodaření, rozvoji biodiverzity, podpory zaměstnanosti na venkově nebo se rozhodne krajinu drancovat, pustošit a likvidovat.

Každý z nás by si měl uvědomit, že půda nám byla svěřena našimi předky a stejně jako oni bychom ji měli předat ve stejném, ne-li lepším stavu, než jsme obdrželi.

Půda je nositelem naší obživy. Bez půdy si nebudeme umět vypěstovat plodiny a vychovat dobytek. Půda je základním pilířem našeho bytí, a proto je nutné o ni dobře a se zájmem pečovat. V případě ohrožení válkou nebo jinou politickou či přírodní katastrofou jsme bez úrodné půdy v koncích.

Zemědělství potřebuje přemýšlivé lidi, protože ovlivňuje okolní krajinu, potažmo planetu.

Zpracovala Ing. Ludmila Mužikovská