Pomozte nám zachránit farmáře

Zemědělství

Zemědělství je jedinečným souborem lidských činností, které jsou základ­ním předpokladem zajištění důležitých surovin a především potravin. Ze­mědělství a potravinářství jsou strategickými sektory, velice úzce provázané s plnohodnotným životem na venkově a péčí o bohatou a pestrou krajinu.

Zemědělství je jedním z nejvýznam­nějších objevů, které lidstvo ve své historii zaznamenalo a se kterým je zásadně provázána naše současnost a budoucnost. Vztahy člověka a příro­dy při produkci potravin jsou klíčové z hlediska rizik na zdraví člověka i principů udržitelného rozvoje.

V zemědělství chybí aktuálně 12 až 15 tisíc sezonních pracovníků. Nejvíce jich schází pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele, kde je třeba více ruční práce, ale také v drůbežárnách a na jatkách. Dlouhodobě se jedná zhruba o 4.500 nesezónních zaměstnanců.

Zaměstnanost v primárním sektoru v celé ČR i ve Zlínském kraji má dlou­hodobě klesající tendenci, klesající je rovněž atraktivita studijních zeměděl­ských oborů.

Systematická osvěta a vzdělávání cílových skupin projektu, podpora stu­dia zemědělských oborů a podnikání v oboru, jsou klíčové pro rozvoj ven­kova a prevencí proti jeho vylidňování. Nezbytná je zároveň osvěta při řešení důsledků klimatických změn, zejména sucha a povodní v návaznosti na země­dělskou výrobu. Příprava žáků, propo­jení výuky s reálným životem, získání povědomí o oboru a pozitivního vzta­hu k místnímu regionu, krajině a půdě obecně, přispívá k pochopení zeměděl­ství a vztahů člověka a přírody.

Za posledních 20 let došlo v země­dělství k velkým změnám. Snížil se počet pracovníků, zvýšila se specia­lizace podniků a soukromých farem, rozšířil se počet výrobních zaměření, přičemž se snížila pracovní náročnost. Vzhledem k tomu, že půdu jako výrob­ní nástroj nelze přestěhovat nikam do zahraničí, jako třeba strojírenskou výrobu, zaměřují výzkumné, vývojář­ské a výrobní firmy stále více svou po­zornost na zemědělství.

Cílem projektu je vzbudit v mladých lidech zájem podílet se vlastní prací na utváření udržitelné krajiny, na výro­bě zdravých potravin a na ochraně ze­mědělské půdy, jejíž úrodnost by měla zůstat zachována i pro další generace.

Jana Brázdilová, Agrární komora Zlín

 

Hospodářství, farma, statek

To jsou různé pojmy pro jedno místo, kde se chovají zvířata, pěstují plodi­ny a produkují kvalitní potraviny a to vše v souladu se zákonitostmi přírody a krajiny. Správný hospodář není zaměřen jen na získání co největšího množ­ství zemědělských produktů, ale záleží mu také na zdraví zvířat, půdy a plo­din. Zároveň se snaží pozitivně ovlivnit okolní krajinu. Pokud by postupoval neuváženým a nešetrným způsobem, půda by se rychle vyčerpala a neplodila by. Byl by tak nedostatek krmení pro zvířata a současně s tím by klesla pro­dukce kvalitních surovin a potravin.

Základem farmy jsou hospodářské budovy a budovy obytné, kde obvyk­le bydlí farmář s rodinou. Další části farmy tvoří budovy a zázemí pro chov hospodářských zvířat a uskladnění strojů a krmiva.

V ideálním případě se farmář věnu­je živočišné i rostlinné výrobě zároveň. Chod farmy tak vytvoří uzavřený cyk­lus, kdy jsou rostliny využity také jako krmivo pro zvířata a organický odpad z rostlin i zvířat je použit pro pěstování nových rostlin.

Na farmě obvykle najdete hospo­dářské budovy, dílny, sklady, zpra­covny masa, zeleniny nebo ovoce a prostory k ustájení zvířat – stáje nebo chlévy. Z nich mají hospodářská zvířata možnost vyjít na pastvinu. Pro krůty a slepice jsou připraveny kurní­ky a prostory pro procházení a hra­bání. Pro vodní drůbež, jako kachny nebo husy, jsou zase vybudovány malé vodní plochy.

Někteří farmáři chovají včely ve vče­línech, jiní provozují ovocné sady, dal­ší se věnují pěstování zeleniny, květin nebo bylinek.

Důležité je, aby vše, co farmář dělá, bylo v souladu s přírodou. Aby i při použití moderních technologií hos­podařil šetrně a ohleduplně k půdě i zvířatům.

Petr Vinš